Jak poznám podvodnou půjčku?

Sedm znaků, podle kterých nabídku rozpoznáte

Podvodný nebo nelegální úvěr má v praxi opakující se rysy. Žádný z nich není sám o sobě stoprocentním důkazem, ale jejich kombinace výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že máte před sebou nabídku, kterou není rozumné podepsat.

1. Poskytovatel nemá licenci ČNB

V České republice smí spotřebitelský úvěr poskytovat pouze licencovaný věřitel zapsaný v registru ČNB JERRS ^[2] . Patří sem banky, družstevní záložny a nebankovní poskytovatelé s licencí podle zákona č. 257/2016 Sb. ^[1] . Pokud konkrétní firmu v registru nenajdete pod přesným obchodním názvem nebo IČO, není oprávněna úvěr poskytovat. Vyhledávání v JERRS je veřejné, zdarma a má vyhledávač podle názvu i IČO.

2. Požadavek na platbu předem

Licencovaný poskytovatel nesmí požadovat žádnou platbu před vyplacením úvěru. Žádost o „poplatek za zpracování", „kauci", „pojistku schválení" nebo „rezervační poplatek" před vyplacením peněz je vždy signálem podvodu nebo neoprávněného podnikání. Pokud někdo trvá na převodu částky před uvolněním úvěru, žádost ukončete a firmu nahlaste na ČNB.

3. Komunikace pouze přes mobilní číslo nebo messenger

Legitimní poskytovatel má veřejně dostupné sídlo, IČO, pevnou e-mailovou doménu shodnou s webem a doložitelnou identitu. Komunikace výhradně přes osobní mobilní číslo, WhatsApp, Messenger nebo z anonymních freemailových adres je varovný signál. Stejně tak situace, kdy se obchodní zástupce odmítá identifikovat plným jménem a funkcí.

4. Slibovaná schvalovatelnost bez ověření

Marketingové fráze typu „schválíme každému", „bez nahlížení do registru", „peníze ihned bez ověření" nebo „úvěr bez doložení příjmu pro každého" porušují § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého má věřitel zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele. Tyto fráze používá nelegální nebo podvodný poskytovatel — ne licencovaná banka ani nebankovní společnost s licencí ČNB.

5. Smlouva, kterou nelze vzít domů a v klidu přečíst

Spotřebitelský úvěr má podle § 105 zákona č. 257/2016 Sb. povinnou formu — písemnou smlouvu s konkrétními náležitostmi (RPSN, celková částka k zaplacení, počet a výše splátek, právo na odstoupení). Pokud vám smlouvu předkládají k podpisu „rovnou na místě", odmítají vám ji předat v klidu domů na přečtení nebo posílají jen obrazové fotografie, jde o varovný signál. Smlouvu máte právo si vyžádat v běžném formátu (PDF nebo papír), v klidu si ji projít a teprve pak rozhodnout.

6. Hrubá disproporce ceny — RPSN nad sazby ČNB

Sazby spotřebitelských úvěrů kolísají, ale řádově se RPSN bankovních úvěrů pohybuje v jednotkách až dvacítkách procent ročně. Nebankovní úvěry mívají RPSN vyšší, ale legální poskytovatel uvádí RPSN transparentně ve smlouvě. Pokud vám nabízí RPSN ve stovkách procent nebo RPSN ve smlouvě chybí, nesouhlasí s nabídkou ze schůzky nebo je „dopočítáno až po podpisu", smlouva nevyhovuje zákonu.

7. Tlak na rychlé rozhodnutí

Klidný poskytovatel vám dá čas. Tlak typu „dnes posledních pár míst", „pokud se nerozhodnete do hodiny, sazba poroste", „nabídka platí jen do konce hovoru" je technika manipulace, ne legitimní obchodní praxe. Spotřebitelský úvěr má zákonné právo na odstoupení do 14 dnů od podpisu (§ 118), takže urgence „rozhodněte se hned" je z hlediska zákona zcela bezpředmětná.

Co dělat, když nabídku považujete za podvodnou

1. Žádost neukončujte hned tvrdě, dokud nemáte materiály. Pokud máte podezření, zkuste si nejprve uložit komunikaci (SMS, e-mail, screenshoty webu) a poznamenat si telefonní číslo a jméno, pod kterým s vámi jednají.
2. Ověřte firmu v JERRS na webu ČNB. Vyhledávejte podle přesného obchodního názvu i podle IČO. Pozor na záměnu názvů — podvodník se může vydávat za skutečnou licencovanou firmu s mírně upraveným názvem nebo doménou.
3. Nahlaste podezření. Podezření na neoprávněné podnikání hlaste ČNB (formulář na webu cnb.cz). Pokud už došlo k převodu peněz, podejte trestní oznámení na Policii ČR.
4. Konzultujte v bezplatné poradně. Občanské poradny a poradny pro spotřebitele pomáhají posoudit, zda je nabídka legitimní, a poradí s formálním nahlášením.

Časté omyly při ověřování

Ne každá nepříjemně vypadající nabídka je podvod. A naopak — některé podvodné nabídky se tváří profesionálně. Při ověřování dělejte rozdíl mezi následujícími situacemi:

• Vysoká RPSN ≠ podvod. Krátkodobé úvěry malých částek mívají RPSN přirozeně vyšší než dlouhodobé bankovní úvěry. Pokud má poskytovatel licenci ČNB a smlouva obsahuje RPSN transparentně, jde o legální produkt — i kdyby byl drahý. Otázka pak zní, zda se vám vyplatí.
• Profesionálně vypadající web ≠ legitimita. Webová stránka se dá udělat za den. Skutečným důkazem legitimity je zápis v JERRS, IČO ve veřejných rejstřících (justice.cz) a adresa sídla, kterou lze ověřit.
• Anonymní recenze ≠ zdroj. Recenze na agregátorech bývají placené nebo psané s afiliátní motivací. Jako zdroj ověření slouží registr ČNB, ne hvězdičky na srovnávačích.

Co dělat, když jste už něco zaplatili

Pokud jste podvodnému subjektu už poslali peníze (například „kauci" nebo „poplatek za zpracování"), postupujte v tomto pořadí:

1. Okamžitě kontaktujte svou banku a požádejte o pokus zastavit platbu nebo vyžádat reklamaci. U tuzemských převodů má banka omezené možnosti, ale u některých plateb (zejména kartou) se dá využít chargeback.
2. Podejte trestní oznámení na Policii ČR — nejlépe na obvodní oddělení v místě bydliště nebo elektronicky.
3. Nahlaste subjekt ČNB jako podezření na neoprávněné podnikání.
4. Objednejte si konzultaci v občanské nebo dluhové poradně. Pokud se podvod kombinuje s rozjetou nelegální smlouvou o úvěru, doporučujeme oslovit advokáta — Česká advokátní komora vede seznam advokátů poskytujících bezplatnou právní pomoc lidem v sociálně slabší situaci.