Podmínky oddlužení

Subjektivní podmínky

Insolvenční zákon klade na dlužníka, který chce projít oddlužením, dvě hlavní subjektivní podmínky ^[1] :

Úpadek nebo hrozící úpadek

Dlužník musí být v úpadku, nebo v hrozícím úpadku. Úpadek je stav platební neschopnosti — má více věřitelů s peněžitými závazky po splatnosti déle než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit. Hrozící úpadek je situace, kdy lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas plnit podstatnou část závazků v dohledné době.

Hrozící úpadek je z pohledu dlužníka výhodnější — umožňuje řešit situaci dříve, než se rozběhne mimosoudní vymáhání a exekuce. Předpokládá ale věrohodné doložení, že úpadek hrozí (například ztrátou zaměstnání, dlouhodobou nemocí, výpadkem živnostenského příjmu).

Poctivý záměr

Návrh na oddlužení nesmí sledovat nepoctivý záměr. Soud při povolení posoudí, zda chování dlužníka v období před podáním návrhu odpovídá poctivému přístupu — neúčelové převody majetku, nezatajení závazků, snaha o smírné řešení.

Okruh osob, které mohou návrh sepsat

Sepsání návrhu na povolení oddlužení je ze zákona vyhrazeno pětici subjektů:

• Advokát zapsaný v seznamu České advokátní komory.
• Notář.
• Soudní exekutor.
• Insolvenční správce.
• Akreditovaná nezisková organizace — akreditaci uděluje Ministerstvo spravedlnosti.

Sám dlužník návrh sepsat nemůže — soud takový návrh odmítne. Akreditované neziskové poradny nabízejí službu zdarma; advokátní sepsání návrhu se obvykle pohybuje v řádu jednotek tisíc korun. Komerční „oddlužovací" firmy, které nemají advokáta ani insolvenčního správce v týmu, do okruhu nepatří.

Délka řízení

Insolvenční zákon stanoví dvě varianty délky oddlužení:

• 5 let pro běžné dlužníky.
• 3 roky pro zranitelné skupiny — typicky starobní a invalidní důchodci III. stupně. Konkrétní vymezení zranitelnosti se v čase mění s novelami zákona.

Po uplynutí stanovené doby a splnění plánu soud rozhoduje o osvobození od placení zbývajících pohledávek. Při výrazně předčasném plnění (typicky uspokojení větší části pohledávek dříve) může soud rozhodnout o osvobození i před uplynutím celé doby.

Procentní hranice uspokojení věřitelů

Insolvenční zákon v některých svých historických zněních předpokládal minimální procento, které dlužník musel věřitelům uspokojit, aby plán splnil. Aktuální úprava ustupuje od pevného procenta ke sledování poctivého plnění a snahy dlužníka. Konkrétní zákonné parametry se v čase mění — vzhledem k tomu, že nechceme uvádět čísla, která by mohla být zastaralá, odkazujeme na konzultaci s dluhovou poradnou nebo advokátem, kteří pracují s aktuálním zněním zákona.

Povinnosti dlužníka během oddlužení

• Pracovat nebo se snažit o zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Pasivní nečinnost je důvodem pro zrušení oddlužení.
• Odevzdávat insolvenčnímu správci nadlimitní příjmy pro rozdělení věřitelům podle plánu.
• Hlásit změny příjmu, majetku, zaměstnání, vyživovacích povinností.
• Vydat mimořádné příjmy (dědictví, dary, výhry).
• Nezadlužovat se bez souhlasu správce a soudu.
• Plnit veřejnoprávní povinnosti (daně, pojistné).

Co znamená „zrušení oddlužení"

Pokud dlužník v průběhu plánu poruší své povinnosti — pasivně nepracuje, tají příjmy, neoznamuje změny, zadlužuje se bez souhlasu — soud může oddlužení zrušit. Důsledkem je obvykle vyhlášení konkurzu s mnohem tvrdším režimem (zpeněžení majetkové podstaty, žádné osvobození od placení zbytku pohledávek). Proto je klíčové při jakýchkoli problémech v průběhu plánu komunikovat s insolvenčním správcem — zákonná úprava umožňuje plán upravit při objektivních důvodech.

Osvobození a jeho účinky

Po splnění plánu (3 nebo 5 let) soud rozhoduje o osvobození dlužníka od placení zbývajících pohledávek. Účinky:

• Zbylé pohledávky se stávají naturálními — dlužník je nemusí platit, věřitel je nemůže vymáhat soudně ani exekučně.
• Zápis v insolvenčním rejstříku ^[2] zůstává po stanovenou dobu veřejně dostupný (typicky 5 let od právní moci osvobození).
• Záznam u registrů dlužníků (SOLUS, BRKI, NRKI) se mění, ale historické záznamy o dluzích bývají uchovány po další léta.
• Úvěruschopnost u bank a poskytovatelů úvěrů je po dobu několika let po skončení oddlužení omezená — banky často úvěr po nedávném oddlužení neposkytují.

Pět praktických rad pro průběh řízení

1. Spolupracujte s insolvenčním správcem. Hlaste změny včas, odpovídejte na výzvy do několika dnů, dokládejte potřebné dokumenty.
2. Veďte si přehled o splátkách a srážkách. Při jakékoli pochybnosti o správnosti se obraťte na poradnu.
3. Neberte si žádnou půjčku. Ani malou. Bez souhlasu správce je to porušení povinností.
4. Hlaste mimořádné příjmy. Dědictví, dary, výhry — vše vstupuje do řízení.
5. Při problémech komunikujte hned. Mlčení vede ke zrušení oddlužení. Včasné nahlášení problému obvykle umožní plán upravit.

Časté otázky

Co je „poctivý záměr" a podle čeho ho soud posoudí?▾

Poctivý záměr posuzuje soud podle chování dlužníka v období před podáním návrhu a podle obsahu samotného návrhu. Negativně se hodnotí například účelové převody majetku na blízké osoby v období před podáním, zatajení části majetku nebo příjmů, vyvolaný úpadek pro účely využití oddlužení. Pozitivně se hodnotí komunikace s věřiteli, snaha o smírná řešení, kompletní přehled závazků a majetku.

Mohu žádat o oddlužení, pokud jsem v minulosti měl podnikání s dluhy z podnikání?▾

Ano. Insolvenční zákon umožňuje oddlužení i fyzickým osobám, které měly nebo mají dluhy z podnikání. Doplňující podmínky a podrobnosti zákonné úpravy posuzuje insolvenční soud v konkrétním případě. Vždy je vhodné situaci probrat s advokátem nebo akreditovanou poradnou — z podnikatelských dluhů mohou vyplývat specifické komplikace.

Co musí návrh obsahovat?▾

Návrh musí mimo jiné obsahovat: identifikační údaje dlužníka, popis okolností úpadku, kompletní seznam věřitelů a pohledávek (s uvedením, zda jsou zajištěné), seznam majetku a příjmů za posledních několik let, popis rodinné situace a vyživovacích povinností, návrh způsobu řešení úpadku (splátkový kalendář, případně s majetkovou podstatou). Akreditovaná poradna nebo advokát ví, jaké přílohy a v jaké struktuře soudy vyžadují.

Co se stane, když plán nezvládnu splnit?▾

Pokud dlužník po určenou dobu nesplní plán z důvodů na jeho straně (nepracuje, ač pracovat může; tají příjem; nehlásí změny), soud může oddlužení zrušit a vyhlásit konkurz. Pokud naopak nemůže plnit z objektivních důvodů (dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání bez vlastního zavinění), je možné navrhnout úpravu plánu. Při hrozících problémech je vždy klíčové oznámit situaci insolvenčnímu správci včas — postup mlčení vede ke zrušení.

Mohu si během oddlužení vzít půjčku?▾

Bez souhlasu insolvenčního správce a soudu nikoli. Vznik nového závazku v období oddlužení je výrazným zásahem do plnění plánu a může vést ke zrušení oddlužení. Pokud potřebujete řešit naléhavou situaci (například nákup nezbytného vybavení), je třeba ji projednat s insolvenčním správcem.